Emoce – zlost, vztek, rozčílení

Rozehrávání etud: Zlost, vztek, rozčílení


Úvod: Jednotlivé emoce od sebe nelze v mírném projevu vždy dobře rozeznat. Je to stejné, jako když namícháme světle modrou a světle šedou barvu. Na první pohled nám přijdou stejné. U smutku a zlosti to může vyznít jako rozmrzelost, která se probarví a postupným přidáváním té, či oné barvy.

Malá zlost – stavění z lega

S kamarádem sedíme na koberci a stavíme si z lega, které patří mně (tj. dítěti, co hraje emoci). Každý stavíme něco svého. Hledám jednu určitou kostku a zjišťuji, že ji použil kamarád. Je uprostřed domu, který staví, což mě trochu naštve. „Dej mi ji, je to přece moje lego! Kamarád, nedám, já ji taky potřebuju!
Zadání: Situaci rozehrají děti ve dvojicích

Střední zlost – Honza zkazil hodinu bez učení

Učitel slíbil, že když budou děti hodné, nebudou se poslední hodinu učit, ale půjdou na výlet. Všichni se snažili, ale spolužák Honza otravoval celou hodinu a učitel neustále říkal, že ho naposledy varuje a jestli toho nenechá, zkazí to celé třídě. Honza řekl, že je mu to jedno a vyplázl na učitele jazyk. Učitel se naštval a řekl, že poslední hodinu se nikam nejde. V tom zazvonilo, učitel odešel ze třídy. Zadání: Hra ve dvojicích, jeden je Honza, druhý naštvaný spolužák, který Honzovi vynadá.

Velká zlost – Ukradené peníze na táboře – 2. část

Jeli jste na tábor, kde jsou samé neznámé děti. Spřátelili jste s jedním dítětem, stali se z vás nejlepší kamarádi. Po týdnu se tomu dítěti ztratily peníze. Obvinilo vás před celým táborem, protože o skrýši jste věděli jen vy. Vedoucí šel prohledat vaši chatku. Nakonec peníze našel u bývalého „nejlepšího kamaráda“ v kufru mezi ponožkami. Obvinil vás neprávem před celým táborem a přitom si za vše mohl sám. Máte opravdu velkou zlost.
Zadání: Učitel v roli, dítě hraje s fiktivním partnerem „nejlepším kamarádem“. Místo partnera využije zástupný předmět – židle, plyšák, mikina…