Etuda – Počítání
Emoce
Děti mají za úkol přehrát etudu počítání. Učitel jim nejprve přečte text. Poté následuje hromadné hraní. Učitel hraje rodiče, děti hrají dítě – hraje každý sám za sebe, ale všichni společně v jeden moment.
Motivace: Dítě bylo potrestáno za přečin svého sourozence, který rozházel lego po celém pokoji, otec chtěl, ať ho uklidí oba dva. Dítě se vzepřelo, že uklízet nebude a táta se naštval. Zakázal jít dítěti na hřiště a poslal ho do pokoje opakovat matematiku.
Vysvětlit, že primárním úkolem je procházet jednotlivými emocemi
- Vztek, naštvanost
Rodič: Koukněte se na ten binčes. To si uklidíte.
Dítě: Já nic uklízet nebudu. / Ne!
Rodič: Takže ty to uklízet nebudeš? Jak chceš! Za trest dneska nepůjdeš ven a budeš se celé odpoledne učit.
Odchází pryč a volá „z vedlejší místnosti“.
- Špatná nálada, nuda
Rodič: Učíš se?
Dítě: Učím!
1+1=2
2+2=4
4+4=8
8+8= Dítě si zívne. Tati!?
- Radost, dobrá nálada
Dítě se jde podívat, zda je rodič na svém místě.
Zjistí, že je pryč. Ožije – radost. Vezme si od rodiče hrnek s kávou a ochutná.
Dítě: Fůj! Uvařím si kakao.
Vezme sirky.
- Překvapení, strach
Dítě škrtne zápalkou, lekne se a hodí sirku před sebe. Vzplane oheň, dítě je vystrašeně. Přichází rodič a zdupe oheň.
Rodič: Co to tady pro Boha vyvádíš? Chceš nám podpálit celý dům? To ti nestačil jeden průšvih? Jdi do svého pokoje!
- Špatná nálada
Rodič: Jdi se radši učit!“
Dítě: 1+1=2
Ach, jo!